Kandidáti na papeže 2025: Překvapivý vítěz a seznam favoritů

Počet kardinálů s volebním právem: 135 · Polští kardinálové na konkláve: 4 · Nejčastěji zmiňovaný kandidát: Pietro Parolin · Věk papeže Františka: 88 let · Rok konkláve: 2025

Pět klíčových údajů o kandidátech a volbě v jedné tabulce:

Důsledek: tabulka ukazuje, že věkové rozpětí hlavních kandidátů bylo relativně úzké – všichni se pohybovali mezi 61 a 70 lety.

Jaké jsou kandidáti na nového papeže?

Seznam papabili podle Reut eru a italských médií

Krátce po smrti papeže Františka začaly agentury jako Reuters a deník Corriere della Sera sestavovat seznamy možných nástupců. Podle Novinky.cz Corriere della Sera (italský zpravodajský list) pracovalo s osmi favority, zatímco jiné zdroje přidaly další čtyři jména. Celkový počet kardinálů s volebním právem činil 135, jak potvrzuje Cirkev.cz.

Nejčastěji zmiňovaní kardinálové

• Pietro Parolin – státní sekretář Vatikánu, věk 70, favorit médií (E15)
• Luis Antonio Tagle – prefekt Kongregace pro evangelizaci národů, věk 67, asijský kandidát (Novinky.cz)
• Matteo Maria Zuppi – arcibiskup Bologna, spojený s mírovou misí Ukrajina–Rusko (E15)
• Christopher Schönborn – rakouský kardinál, konzervativní křídlo (E15)
• Péter Erdő – maďarský kardinál, zdůrazňuje evropské křesťanské kořeny (E15)
• Michael Czerny – českého původu, působí v kanadské církvi (E15)

Kandidáti z různých kontinentů

Kromě Italů a Evropanů se v hledáčku objevili i kardinálové z Afriky, Asie a Ameriky. Jmenovitě Robert Francis Prevost (USA) – tehdy ještě nečekaný vítěz – a několik afrických kardinálů, kteří ale podle sázkových kanceláří neměli velké šance. Všechna jména však zůstávala spekulací až do samotného konkláve.

Kdo bude novým papežem?

Otázka, kterou si v dubnu 2025 kladl celý svět. Dvě jména se objevovala nejčastěji: Parolin a Zuppi. Prof. Arkadiusz Stempin v rozhovoru pro o2.pl uvedl, že hlavními kandidáty jsou Mario Grech a Pietro Parolin. Podle Novinky.cz však kardinálové nakonec zvolili překvapivé jméno.

Předpovědi vatikánských expertů

Většina odborníků tipovala Parolina jako favorita díky jeho diplomatickým zkušenostem. Někteří vatikánští insiderři ale varovali, že Parolinova role státního sekretáře může být naopak přítěží – kardinálové někdy nevolí „čísla dvě“. Prof. Stempin (historik a vatikánista) pro polské o2.pl zdůraznil, že konzervativní křídlo tlačí na Greche, zatímco progresivní podporuje Parolina.

Hlavní favorité

Nejčastěji opakovaná jména: Parolin, Zuppi, Tagle. Italský tisk přidával Schönborna a Erdőa. Z českých médií Novinky.cz uvedly, že „Corriere della Sera pracovalo s osmi favority“. Když pak 7. května 2025 začalo konkláve, bylo jasné, že žádný favorit není jistý.

Překvapivá jména

Mezi překvapivé kandidáty patřil Robert Francis Prevost (USA). Ještě pár dní před volbou ho většina sázkových kanceláří uváděla s kurzem 1:50. A právě on se stal 267. papežem – přijal jméno Lev XIV. Potvrdil to E15 s odkazem na Vatikánský tiskový úřad.

Důsledek: favoritství v médiích nezaručuje hlasy v Sixtinské kapli – kardinálové často volí podle vlastní dynamiky.

Je Polák kandidátem na papeže?

Kardinál Konrad Krajewski

Jediný Polák, který se výrazně objevoval v médiích, je Konrad Krajewski, apoštolský almužník. Podle E15 byl zmiňován jako outsider – jeho šance hodnotili vatikánští pozorovatelé jako nízké. Krajewski je známý svou charitativní činností a blízkostí k Františkovi.

Další polští kardinálové

Na konkláve se sjeli čtyři polští kardinálové: Krajewski, Kazimierz Nycz (Varšava), Stanisław Dziwisz (emeritní krakovský arcibiskup) a Stanisław Ryłko (emeritní prefekt). Žádný z nich nebyl považován za papabile – jejich věk a kariérní profil tomu neodpovídaly.

Šance polských kandidátů

Po smrti Jana Pavla II. neměli Polští kardinálové reálnou šanci. Polsko je sice silnou katolickou zemí, ale kardinálové se při volbě tradičně dívají na kontinentální vyváženost – a Evropa už papeže měla. Pro Poláka by to vyžadovalo konsensus, který se v roce 2025 nenašel.

Kdo je hlavním kandidátem na papeže?

Pietro Parolin jako hlavní favorit

Pietro Parolin byl po celé měsíce označován za „papeže v čekání“. Vatikánista Fakt (polský bulvární deník, citován v zahraničních přenosech) poznamenal, že incident mohl ovlivnit jeho pozici – jeden z kardinálů údajně před konkláve pronesl poznámku, která snížila Parolinovu podporu. Podle E15 však i přes to zůstával favoritem médií.

Matteo Zuppi a jeho šance

Matteo Zuppi byl považován za kompromisního kandidáta – umírněný, diplomatický, s kontakty na Východ. Jeho role v mírových jednáních mezi Ukrajinou a Ruskem mu přinesla mezinárodní respekt, ale možná i podezření z přílišné angažovanosti. Prof. Stempin (historik, citovaný o2.pl) ho zmínil jako možného „papeže smíru“.

Incident, který mohl změnit situaci

Podle nejmenovaného vatikánského zdroje, kterého citoval Fakt (polský deník), došlo krátce před konkláve k incidentu, který oslabil pozici jednoho z hlavních kandidátů. Detaily nebyly zveřejněny – Vatikán podobné informace málokdy komentuje. Pokud informace platí, mohl to být jeden z důvodů, proč volba padla na Prevosta.

Důsledek: i drobná událost v uzavřeném prostředí kardinálů může převážit misky vah a změnit očekávaný výsledek.

Kdo se může stát papežem?

Kdo může být zvolen

Teoreticky může být papežem zvolen každý pokřtěný muž – kardinál, biskup, kněz nebo i laik. V praxi se však volba vždy omezuje na kardinály. Od roku 1059 mají volební právo výhradně kardinálové, ačkoli historie zná i laické papeže (např. Lev VIII. v 10. století). Katolické tradice a církevní kalendář, který ovlivňuje i načasování konkláve, připomíná takéAdvento 2025 – Datas, Velas e Tradições Católicas.

Průběh konkláve

Po smrti papeže se kardinálové sejdou v Sixtinské kapli. Hlasuje se tajně, každý kardinál zapíše jméno na lístek. K zvolení je potřeba dvoutřetinová většina – při 133 volitelích to bylo 89 hlasů. Pokud žádný kandidát nezíská potřebný počet, lístky se spálí a přidá se chemikálie, která vytvoří černý kouř. Při úspěšné volbě je kouř bílý. Tyto podrobnosti uvádí Cirkev.cz.

Pravidla volby

• Volit smí jen kardinálové mladší 80 let.
• Hlasování probíhá v Siemenském tichu – žádné telefony, žádné úniky.
• Po zvolení nový papež přijme nové jméno a pronese první požehnání Urbi et Orbi.

Důsledek: pravidla konkláve zaručují, že volba zůstává nezávislá na vnějších tlacích – kardinálové rozhodují v naprosté izolaci.

„Hlavními kandidáty jsou Mario Grech a Pietro Parolin. Jejich šance jsou přibližně vyrovnané, ale rozhodnou hlasy konzervativního křídla.“

— Prof. Arkadiusz Stempin, historik a vatikánista, v rozhovoru pro o2.pl

„Incident krátce před konkláve mohl změnit pozici hlavního kandidáta. Vatikánské zdroje jsou v této věci mimořádně opatrné.“

— Nejmenovaný vatikánista citovaný deníkem Fakt

Důsledek: oba citované zdroje se shodují, že konečný výsledek nebyl předem daný – roli sehrály jak vnitřní frakce, tak nečekané události.